Praha 7

Praha 7

Továrna na vodoměry Adolf R.Pleskot

Komunardů 3, 5

Původní továrnu založil Adolf R. Pleskot roku 1884 pro výrobu armatur a roku 1910 ji přebudoval na První českou továrnu na vodoměry. Roku 1912 byl celý prostor rozšířen přístavbou další dílny. Po roce 1989 byl celý objekt navrácen původním majitelům. V současné době je celá továrna citlivě upravena a přebudována na kanceláře.

Akciový parní mlýn

U Uranie 14

Stavbu mlýna provedla v letech 1909 - 1911 firma Amme, Giesche and Koenegen se sídlem v Braunschweigu. Současně bylo vybudováno obilní silo (dnes už zbourané). Ve věžové nástavbě byl umístěn požární vodojem. Roku 1911 byl vedle mlýna postaven firmou Eduarda Asta osmipodlažní sklad mouky. Roku 1960 proběhla rekonstrukce strojního zařízení a parní pohon byl nahrazen elektrickým. Mlýn byl v provozu do 90. let 20. století, nyní je část opuštěna a část přestavěna pro komerční účely.

Dr. F. Zátka, Pražské pekárny a sodovkárny

Jankovcova 2

Potravinářský provoz nechal v letech 1910 - 1911 vystavět JUDr. Ferdinand Zátka podle projektu B. Štěrby. Další rozšíření provozu proběhlo roku 1928, kdy byla postavena hala sodovkárny podle projektu O. Brabce. V nobější době se zde vyráběly limonády Citro coly a Aro coly. Dnes je objekt šetrně zekonstruován pro administrativní účely.

-------------------------

ulice Přívozní

Přádelna bavlny

Ortenovo náměstí

Původní přádelnu nechali vystavět Leopold Mahler a Adolf Leiner v letech 1889 - 1890 odle projektu Johanna Kindla. Současný vzhled přídelny pochází z let 1902 - 1903, kdy ji nechala zrekonstruovat švýcarská firma Séguin and Knobel. Z důvodu vysokého nebezpečí požáru byl vybudován nárožní věžový vodojem. Dnes je objekt využíván Českou poštou.

Skladiště Jednoty hospodářských družstev

Jankovcova 18

Skladový areál se sýpkou vystavěla v letech 1920 - 1922 pro Jednotu hospodářských družstev firma Nejedlý a Řehák podle projektu Emila Králíčka. Dnes haly slouží jako skladiště.

Rössler a Fischer, továrna na zpracování koření

Osadní 28

Původně se jednalo o strojírenskou továrnu, vybudovanou podle projektu Antonína Žižky. Ta byla roku 1934 přestavěna firmou bratří Kalichů pro firmu Rössler a Fischer, která se zabývala zpracováním koření. Roku 1972 byla továrna upravena pro administrativní účely. Dnes jsou zde kanceláře a prodejny.

--------------------

???

První pražský měšťanský pivovar

U průhonu 13

Pivovar byl vybudován v letech 1895 - 1897 stavební firmou V. Nekvasila, strojní zařízení dodaly strojírny Ringhoffer, elektrozařízení Křižík a pivovarskou technologii dodala firma Novák a Jahn. Ihned po zprovoznění první varny byla zahájena výstavba druhé varny a dalších sklepů. Další rekonstrukce proběhla ve 20. letech 20. století, kdy část strojního zařízení dodaly Škodovy závody. Pivovar byl v provozu do roku 1997. v současné době zde probíhá přestavba na komerční a obytnou zónu.

za dávných časů

stav v roce 2006

Ochranný a obchodní přístav a seřaďovací nádraží

Praha 7, Jankovcova ulice

Přístav byl vybudován v letech 1892 - 1894 firmou Vojtěcha Lanny. Roku 1905 bylo k přístavu připojeno seřaďovací nádraží s budovami podle projektu Františka Sandera. Součástí přístavu je i areál Veřejných skladišť, které v letech 1926 - 1928 postavila Českomoravská stavební společnost společně s firmou K. Skorkovského podle projektu Františka Bartoše.

V 90.letech 20. století přístav přestal sloužit lodní dopravě a roku 2005 byly vytrhány i koleje seřaďovacího a nákladového nádraží. V současné době začíná konverze pro obytné a administrativní využití.

strana k Holešovicím



strana k Libni

Holešovické vlečky

Původní rozsáhlé vlečkové kolejiště bylo napojeno do nádraží Bubny, které zároveň sloužilo jako seřaďovací. Dnes jsou poslední používané vlečky (betonárka a panelárna) připojeny do nádraží Holešovice

Nádraží a depo Praha Bubny

areál mezi ulicemi Argentinská a Bubenská

Železniční provoz z Prahy do lovosic po Státní dráze zde započal roku 1850. Nádraží zde bylo vybudováno až po roce 1866. V roce 1868 byla v Bubnech připojena trať Buštěhradské dráhy od Kladna. V té době byly také vystavěny dílny a další zázemí provozu. Největší hala oprav zabírala plochu 160 x 65 m, jejíž krovy neslo 136 litinových sloupů.

Na nákladní část nádraží bylo dříve napojeno větší množství vleček - do elektrárny, městských jatek, plynárny a hlavně do holešovického přístavu. V současné době vlečky zanikly, jen do elektrárny je ještě zachované kolejové napojení.

Část dílenských prostor v současné době zabírá firma Ateco ŽOS, které zde provádí opravy osobních a poštovních vozů. Zbylé haly slouží jako sklady nebo jsou opuštěné. Skladové prostory jsou rozpronajímané a většina kolejiště je nepoužívaná. Do budoucna zde má vyrůst nová obytná a komerční zástavba.

železnice - volání dálek a romantiky


Praha - Bubny

bývalé byty zaměstnanců a zbytek nákladní rampy

provozní objekty na dejvickém shlaví

sklady



plastika v čele nákladní rampy

Ateco ŽOS


stavědlo 1

stavědlo V

stavědlo "do pekel"

opuštěná hala


komerčně využité prostory

další opuštěné objekty


tudy už žádný vlak nepojede, brzy tu vyroste nová městská čtvrť

Továrna na rukavice bratři Fischerové

křižovatka Tusarova, Na Maninách

Stavbu podle projektu P. A. Kopetzkého provedla roku 1922 firma R. Ehrmanna.

Továrna K. Morstadt

Dělnická 43

Nová továrna byla postavena roku 1912 na místě bývalé Perutzovy přádelny bavlny podle projektu architekta Pollerta. V současné době je objekt upraven pro komerční účely.