Praha 5
Vozovna Košíře
Plzeňská 137
Vozovna byla postavena firmou ing. Josefa Záruby - Pfeffermanna. Vozovna měla původně 15 kolejí pro 45 vozů. Roku 1937 byla vybudována vozovna Motol a košířská vozovna sloužila pro odstavování vyřazených tramvají. Po zavedení trolejbusové dopravy v Praze ve 40. letech byla vozovna upravena pro těžké opravy trolejbusů. Provoz trolejbusů byl ukončen 16. 10. 1972. Haly stále slouží Dopravnímu podniku.
 |
 |
Hostinská sodovkárna
ulice Pod Kavalírkou
 |
 |
 |
 |
Lihovar Zlíchov
Nádražní 2
Lihovar byl založen roku 1880 Samuelem |Fischlem a Adolfem Rosenbaumem. Dnešní podoba je z roku 1907, kdy proběhla rekonstrukce. V roce 1957 byla k lihovaru přistavěna octárna. Provoz Zlatého lihovaru, jak se v posledních letech nazýval, byl ukončen roku 2000.
| stav v lednu 2007 | |||
 |
|||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
| v roce 2004 zde ještě vedly koleje ze Smíchovského nádraží | |||
 |
|||
Parostrojní pivovar
Na Popelce 1
První zmínky o pivovaru v Košířích pocházejí z počátku 19. století. Roku 1880 nechal pivovar přestavět nový majitel, Alexander Lenner. Roku 1934 byl provoz zastaven a později zde byla vybudována stáčírna lahvového piva a sklady Krušovického pivovaru.. V roce 1998 byl pivovar přestavěn na kanceláře.
 |
 |
Radlická mlékárna
Nádražní 32
Původní Parní mlékárna správy statku Radlice byla založena Karlem Kirschnerem roku 1872. Roku 1893 byla vystavěna nová mlékárna synem Karlem Otto Kirschnerem. Ten se spojil s Georgem Zirnem a společně vyvinuli technologii kondenzace mléka a společně založili Anglo-kontinentální akciovou společnost. Roku 1912 byla uvedena do provozu nová výrobní hala s vystupujícím arkýřem.
Provoz mlékárny byl ukončen roku 1992 a následně byla provedena přestavba pro komerční využití, které značně pozměnilo architekturu mlékárny.
| původní stav v roce 1991 | |
|
|
| stav v roce 2005 | |
 |
 |
Ringhofferovy závody
Praha 5, Plzeňská ulice
Strojírna byla založena Františkem Ringhofferem roku 1852, původně pro výrobu železničních vagónů. Výroba se později značně rozrostla, slévárny byly přesunuty do ulice Křížová. Roku 1870 byl závod opět rozšířen, tentokrát do ulice Stroupežnického. Deset let nato byla strojírna propojena vlečkou se Smíchovským nádražím a následně byly vybudovány nové haly u Plzeňské ulice. Později pod hlavičkou ČKD zde byla největší výrobna tramvají na světě.
V 90.letech 20. století byla výroba tramvají a vozů metra přenesena do nových prostor v Praze na Zličíně. Veškeré výrobní haly na Smíchově byly zbourány a bylo zde vybudováno komerční centrum s hypermarkety a kancelářemi. Zachována zůstala pouze část průčelí jedné tovární haly a Ringhofferova vila.
původní stav |
|
 |
 |
| po přestavbě | vila |
 |
 |
Sklárna a rafinerie Josef Inwald
ulice Ke sklárně
Celým jménem se podnik jmenoval Josef Inwald, Cís. král. výsostně privilegovaná sklárna a rafinerie na Zlíchově. Zaožena byla na začátku 20. století. Výrobní náplň tvořilo broušené křišťálové sklo a lité sklo. Roku 1914 si firma nechala zaregistrovat značku Durit pro nerozbitné sklo. V době hospodářské krize byla výroba přenesena do Teplic a areál byl předán firmě Škoda. Následovala značná přestavba pro provoz Škoda - naftové motory. V současné době je továrna opuštěna.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
Trafostanice u výtopny Zlíchov
ulice Ke sklárně
 |
 |
 |
Opuštěná továrna
Radlická 202
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
Továrna automobilů J. Walter a spol.
Praha 5, ulice Jinonická
Společnost pro výrobu automobilů založil Josef Walter roku 1911 a do roku 1913 byla vybudována stavební firmou A. Šimka továrna. od roku 1923 se kromě automobilů začaly vyrábět i letecké hvězdicové motory. Roku 1929 zde postavila Českomoravská stavební společnost novou pětipodlažní výrobní halu. Další výrobní prostory byly vystavěny za války, kdy se celá výroba soustředila na letecké motory. Po válce se název firmy změnil na Motorlet n.p. (původní logo W bylo pouze otočeno - M) a po roce 1989 se opět vrátil název Walter.
Na podzim 2007 byly zahájeny demoliční práce za účelem výstavby luxusních bytů.
| pohled od železniční trati (jaro 2007) | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
| pohled od silnice (léto 2007) | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Cihelna
ulice Na Hutmance
Původní objekt cihelny je dnes přestavěn na nové výrobní a skladové prostory.
 |
Prague Casting Service
Radlická ulice
Relativně moderní objekt slévárny, která se zabývá přesným litím součástí pro letecký, automobilový a jaderný průmysl.
 |
 |
|
--------------------
ulice Klikatá
Opuštěné torzo objektů proti továrně Walter.
 |
 |
|
--------------------
ulice U slévárny
Podle názvu ulice se dá usuzovat, že se jedná o slévárnu, ale nemám to ověřeno.
 |
 |
|
Hydroxygen
Hlubočepská 70
Stavba továrny na dissousplyn - acetylen - pro autogenní svářeníbyla provedena v roce 1939 podle projektu architekta Libry. Roku 1942 byl objekt rozšířen o sklad materiálu, vybudovaný podle projektu Karla Pelíška. Výroba acetylenu byla zastavena roku 1948 a objekty byly využívány jako sklad. Zchátralé objekty byly roku 2000 přestavěny na administrativní prostory podle projektu Františka Prajera a Karla Hrona.
 |
 |
|
Linde - Technoplyn
Hlubočepská 72
Továrnu na výrobu oxidu uhličitého založila roku 1898 akciová společnost Český průmysl pro výrobu a zužitkování kyseliny uhličité v Praze. Do provozu byla továrna dána roku 1899 pod vedením Karla Bárty, který vlastnil v okolí vápencový lom a vápenku. Roku 1910 byla v objektu zavedena výroba čistého kyslíku metodou zkapalnování vzduchu na strojích Linde. Po roce 1948 přešel závod pod hlavičku Technoplyn Praha. Dnes je areál opuštěný.
fotogalerie z jara 2007 |
|||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|||
| fotogalerie z ledna 2008 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
|||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
Nádraží Hlubočepy
Hlubočepská 57
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
--------------------
Hlubočepská ulice
 |
Vápenka firmy Bárta
ulice Na Zlíchově
Původně rozsáhlejší areál s úzkokolejnou dopravou vápence od lomů v místě dnešní tramvajové smyčky. Částečně ubourán při rozšiřování železniční trati, ke které přiléhá. Dnes zde sídlí kamenictví Foit
 |
 |
 |
|
Česká společnost pro potřebu polních a úzkorozchodných drah
Ferrovia - Stavoloko
ulice Prvomájová
 |
 |
 |
 |
Nádraží Radotín
Vrážská ulice
Nádraží Radotín bylo uvedeno do provozu společně s C. K. českou západní dráhou roku 1862.
 |
 |
 |
 |
Radotínské vlečky
na smíchovském shlaví
Vlečky spojovaly (dnes už nejsou pojížděné) závody Prefa, Janku a ČKD. Poslední provoz byl ještě před několika lety do bývalé Prefy, nyní skladů pivovaru Staropramen.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
--------------------
Vrážská ulice
 |
 |
|
--------------------
Vrážská ulice
 |
 |
|
Radotínský přístav
Strakonická ulice
 |
 |
|
