Praha 4
Podolská vodárna
Praha 4, Podolská
Monumentální stavbu podle projektu arch. Antonína Engela a projekčního oddělení Vodáren hl. m. Prahy z let 1929-1931 na místě staré vodárny z r. 1885 provedla stavební firma Karla Kresse. Vodárenskou technologii dodala firma Chabal and Cie. Kapacita vodárny byla až 35 tisíc m3 vyčištěné vody.
Podle dalšího projektu Antonína Engela byla vodárna rozšířena o pravou část budovy v letech 1959-1962. .
Vodárna je stále v provozu, slouží k vyrovnávání odběrů ve vodovodní síti. V části hal bylo vybudováno vodárenské muzeum.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Společenské ledárny
Praha 4, U ledáren č.p. 238
Stavbu ledáren, které měly uchovávat až 20 000 tun ledu z Vltavy, provedla v letech 1908 - 1911 firma V. Nekvasila podle projektu Josefa Kovaroviče. Financování zajišťovalo společenství pražských restauratérů. Nařezaný led z vltavské tůně byl shrnován třemi dopravníky do haly lednice, která měla stěny o tloušťce až 2,5 m se vzduchovou izolační mezerou. K lednici patřily ještě budovy dvou strojoven, výtahy, skladiště na ledařské nářadí, kovárna, kotlárna, kanceláře a byty zaměstnanců. Byly zde také stáje pro 120 koní, kteří rozváželi led do restaurací.
Užívání ledáren bylo ukončeno roku 1954, kdy byla dokončena Slapská přehrada a Vltava přestala zamrzat. Prostory byly potom využívány jako skladiště, což trvá dodnes.
provozní budovy lednice bývalé výtahy na led několik detailů
Čerpací stanice Vršovické vodárny
Modřanská ulice
Vodárna čerpala vodu ze studní do vodojemu Na Zelené lišce v Michli. Vybudována byla v letech 1906 - 1907. Návrh stavby pochází od Jana Kotěry, vodárenské zařízení dodala firma Karla Kresse. V provozu byla do once 60. let 20. století.
 |
 |
 |
|
Pila
Údolní ulice
 |
Chirana
Mezi vodami ...
 |
 |
 |
 |
Čokoládovny Orion
Mezi vodami 27
| dobová pohlednice z roku 1940 | |||
 |
|||
| situace v létě 2007 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| železniční vlečka do areálu | |||
 |
 |
 |
|
Nádraží Modřany a přilehlé vlečky
ulice K modřanskému nádraží
Nádraží Modřany bylo postaveno roku 1881 jako konečná trati Nusle - Modřany, která sloužila pro dopravu k modřanskému cukrovaru. Dopravu provozovala společnost České obchodní dráhy. Nádraží prodělalo mnoho stavebních změn, zvláště při stavbě trati posázavského pacifiku, která pokračuje od Modřan dále do Vraného nad Vlavou a dále do Čerčan s odbočkou ve Skochovicích do Mníšk pod Brdy a Dobříše. Dnes nádraží slouží pouze nákladní dopravě, pro osobní dopravu byla vybudována roku 1991 zastávka Modřany.
| nádraží Modřany | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
| sklad | váha | ||
 |
 |
 |
 |
| v kolejišti | |||
 |
 |
 |
 |
| bývalý zadní vstup do cukrovaru | |||
 |
 |
||
| stavědlo na zbraslavském zhlaví | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| vlečka do Elektropřístroje, Orionu a Chirany | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
| vlečky do cukrovaru | |||
 |
 |
 |
|
| vlečka do Modřanských strojíren (používaná) a výtopny (opuštěná) | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| zabezpečovací zařízení od povodní 2002 mimo provoz | |||
 |
|||
První česká akciová společnost pro rafinování cukru v Modřanech
Komořanská ulice
Stavba cukrovaru byla zahájena v roce 1861 stavitelem Antonínem Zlochem na místě původního Panského mlýna (dodnes součástí areálu). Stavbu odkoupil Ferdinand Urbánek, který ji nechal dostavět firmou Blecha a 31. října 1861 bylo vydáno povolení k provozu. Ve 30.letech se výroba rozšířila i na další potravinářské produkty - marmelády, limonády, kávové kostky.
Kronika popisuje tehdejší dění velmi barvitě: "...do Modřan docházely obrovské kusy strojů, kotle, parní stroje, setrvačná kola a přihnal se celý roj strojníků. Mohutné rány duněly široko daleko, jak z těch kusů sestrojovali na místě velká tělesa, rozestavovali je v přízemí a i v poschodí v jeden celek a spojili je sítí rour a trubek. Rostoucí cukrovar byl obléhán zvědavci, z rozčilení ani Modřany nevycházely. Jako mohutný stožár byl vyhnán za kotelnou velký komín, a na něm se vesele zatřepetal červenobílý prapor."
Provoz cukrovaru byl ukončen v roce 2002 a část objektů byla stržena.
| v době plného provozu | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
| stav na podzim 2007 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
| bývalý most vlečky | |||
 |
 |
||
Areál Modřanských strojíren a Modřanské potrubní a.s.
ulice Komořanská
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
Výtopna Komořany
ulice U skladů
 |
Nádraží Braník
Pikovická ulice
Nádraží bylo vybudováno na původní trati Českých obchodních drah, která vedla z Nuslí do Modřan. Původně zde bylo malé nádraží Braník - Hodkovičky, později přestavěné do dnešní podoby.
| staniční budova | stavědlo II | stavědlo III | |
 |
 |
 |
|
| ve stanici | |||
 |
 |
 |
 |
| na vlečce Skanska | vlečka pivovaru | vlečka PVK | |
 |
 |
 |
 |
| trať směr Modřany | |||
 |
 |
||
Most "Inteligence"
přes Vltavu za nádražím Braník
První plán na převedení dálkové nákladní dopravy mimo centrum města byl podán Pražské nádražní komisi v roce 1920 Ing. Josefem Kublerem. Stavba Branické železniční spojky byla zahájena až na jaře roku 1949. Součástí trati z Vršovic do Radotína je i 910 m dlouhý železobetonový most, který navazuje na chuchelské straně na krátký tunel. Provoz na trati byl zahájen 30. 5. 1964. Celý úsek měl být dvojkolejný, ale realizace nebyla dokončena, takže dvě koleje vedou jen před zmiňovaný tunel.
A proč název most Inteligence - protože byl vystavěn tehdejšímu režimu nepohodlnými právníky, lékaři, akademiky a podobně.
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
Nádraží Krč
ulice Před nádražím
Nádraží bylo uvedeno do provozu společně s Českou obchodní dráhou roklu 1882. Původní vedení trati bylo ale trošku jinak. Rekonstrukce trati i nádraží byla v souběhu s vybudováním železniční Jižní (Branické) spojky mezi seřadištěm Vršovice a Radotínem na přelomu 50. a 60. let 20. století
| elektrifikovaná trať Jižní (Branické) spojky | nahoře Spojka, dole trať do Braníka | ||
 |
 |
 |
 |
| branické shlaví | |||
 |
 |
 |
|
| opuštěné stavědlo 2 | |||
 |
 |
 |
|
| staniční budova | "bydlení" na vršovickém shlaví | ||
 |
 |
||
| vlečkový areál Skansky | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| nádraží je značně frekventované | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
Spořilovské industriální drobnosti
 |
 |
 |
|
Odstavné nádraží Praha - jih
Chodovská ulice
Vlastní výstavba začala v říjnu 1961. Stavba byla řešena jako komplex zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy. Celý areál nádraží je v současné době rozčleněn na tři hlavní kolejové skupiny - vjezdovou skupinu s jednokolejnou spojkou do osobního nádraží Praha-Vršovice, střední (pořádací) skupinu s rozhodujícími provozními a technologickými celky a odjezdovou skupinu s jednokolejnou spojkou do seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice. Stavba byla ukončena až po 38 letech v roce 1999.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
V okolí Odstavného nádraží
 |
 |
 |
 |
--------------------
Na louži
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
ETA, elektrotechnická továrna
Bartoškova 22
Projekt na výstavbu vypracoval roku 1924 Karel Bukovský, stavba byla zahájena roku 1925 firmou Podnikatelství staveb Bukovský a Kottland. Po přestěhování elektrotechnické výroby objekt připadl firmě Regula, která ho využívá dodnes.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Nádraží Vršovice
Ukrajinská ulice
Provoz stanice byl zahájen roku 1871, nádražní budovy byly ale stavebně dokončeny až roku 1886. Na stanici navazují sklady s nákladními rampami a dále k Libni lokomotivní depo a dnes likvidované seřadiště.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
Seřaďovací nádraží Praha Vršovice
Provoz nového seřaďovacího nádraží Praha Vršovice byl zahájen 18. 6. 1919, kdy nahradilo kapacitně nedotačující seřadiště na vršovickém nádraží. Celé seřadiště bylo postaveno v přibližně 10 promilovém sklonu směrem k Hostivaři, což umožňovalo posun bez použití lokomotiv. To se po mnoha letech stalo nakonec jedním z důvodů likvidace seřadiště, protože takový provoz se nedal automatizovat a měl velké požadavky na počet obsluhujícího personálu. Po roce 1990 byl zahájen útlum provozu na seřadišti a v současné době se již nepoužívá, část kolejí je vytrhána a zbytek opuštěný zarůstá plevelem.
| směrem od nádraží Vršovice k Hostivaři | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
| odbočka Železný most | |||
 |
 |
||
| zachovaná vlečka k nákladovému nádraží Strašnice | |||
 |
 |
 |
 |
| hostivařská strana s kolejovými brzdami | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
| objekty podél seřadiště | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| zapomenutý vagon | |||
 |
 |
 |
 |
| výhybky do pekel | |||
 |
 |
||
| vytrhané koleje, konec provozu | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| pohled z výšky na kdysi jedno z největších seřadišť | |||
 |
 |
||
Most přes seřadiště
Moskevská ulice, Bohdalec
Ocelovou nýtovanou příhradovou konstrukci vybudovala podle vlastního projektu v roce 1913 strojírna bratří Prášilů. Most je stále v provozu.
 |
 |
 |
--------------------
ulice Nad Slavií
 |
 |
 |
 |
--------------------
ulice K podjezdu x Bartoškova
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
První česká akciová parní mlékárna
Nuselská 53
Projekt mlékárny vyhotovil Rudolf Kříženecký, vlastní stavba byla zahájena roku 1901. Další rozšiřování objektů probíhalo ve 20. a 30. letech. Po roce 1949 mlékárna přešla pod podnik Laktos. V roce 1992 byla mlékárna odprodána, provoz likvidován a dnes slouží jako administrativní a skladovací prostory.
 |
Vršovická rafinerie na cukr a sirob
Petrohradská 3
Rafinerii založili roku 1902 A. J. Kohn a V. Adler, výstavbu vedl stavitel František Schlaffer apozději Ludvík Melzel. Za války byla výroba cukru zastavena a sídlila zde firma Rheostat - Edmund Kussi. Po roce 1949 zde sídlila Agrotechna. Nyní prostory slouží jako sklady a dílny.
 |
|||
 |
 |
 |
 |
