Praha 10

Strojírna Káš a Werner, později J. Kameníček a spol.

Dolnoměcholupská 17

Strojírna byla založena Metodějem Kášem roku 1911 za účelem výroby důlních a lomových vozíků. Stavbu provedli stavitelé Sandholz a Dvořák, rozšíření o kotelnu a strojovnu provedl roku1917 Václav Matoušek. Roku 1927 objekty přešly na firmu Jiřího Kameníčka, který zavedl výrobu obráběcích strojů. Po válce byl podnik převeden do Továrny obráběcích strojů Hostivař. Roku 2000 objekty převzalo filmové studio.

Hostivařské mlýny a pekárny

U továren 4

Akciová společnost Hostivařské mlýny a pekárny nechaly roku 1918 vyprojektovat a postavit v Hostivaři automatický mlýn. Projekt vyhotovil Bohumil Hybšman. Stavitel Skorkovský vybudoval dominantní čtyřkomorové zásobní silo nahoře s nástavbou vodojemu. Mlýn byl v provozu pouze do hospodářské krize roku 1922. Po roce 1932 byl mlýn přestavěn pro filmové ateliery a v 50. letech zde sídlila Laboratoř nukleární fyziky ČSAV. V letech 1994 až 1995 byly objekty přestavěny na kanceláře.

Továrna na obuv František Štěpánek, Obus

Poslední 2

Projekt na stavbu vyhotovil Bohumil Hybšman a stavbu provedla roku 1936 firma Jaroslava Staňka. Nyní objekty slouží pro administrativní účely.

Pražské sklárny

ulice U pekáren

Sklárna byla vybudována v roce 1918 podle projektu Bohumila Hybšmana. Po roce 1930 byly objekty přestavěny stavitelem Antonínem Řehákem pro firmu C. T. Petzold, demontování stavebních strojů. Po válce objekty využívala Kovona. V současné době objekty slouží jako sklady a v části je truhlářská výroba.

Strojírna Ing. O. Podhajský

ulice U pekáren

Strojírna byla založena roku 1913 jako první tovární objekt v hostivařské průmyslové zóně. Projekt vyhotovil Bohumil Hybšman, výrobní ojekty postavila firma Karla Skorkovského, kancelářský objekt pak firma Antonína Řeháka. Roku 1937 byla přistavěna truhlárna firmou stavitele Bohumila Hollmana. Po válce přešla továrna do firmy TOS Hostivař, dnes jsou objekty využívány jako sklady a dílny, budova kanceláří sloiuží jako učiliště.

Trafostanice

ulice U továren

Druchema, družstvo pro chemickou výrobu a služby

Služeb 3

Chemická továrna byla založena roku 1951 a brzy se stala jedním z největších chemických výrobních družstev v Československu. Výroba probíhá stále, část objektů je ale nevyužita a chátrá.

Teplárna a elektrárna Malešice

Teplárenská ulice

Machek a spol. - Autfit, zn. Ogar

Ulice U trati

Firma Machek původně byla pouze prodejcem potřeb pro cyklisty a motoristy. Roku 1929 si nechala postavit vlastní tovární halu, kde zavedla výrobu motocyklu značky Ogar. Po válce továrna přešla pod Zbrojovku Brno a následně pod Jawu (motocykl Jawa 350 Ogar). Dnes jsou haly nadále využívány v automobilovém průmyslu.

Industriální zátiší u ulice Průmyslová

Pereles a Kolínský, továrna anilinových barev

ulice Průběžná

Továrna byla postavena podle projektu Josefa A. Smolíka roku 1908 jako přízemní objekt. Roku 1914 se R. KOlínský osamostatnil a nechal ve dvoře vystavět nové patrové tovární objekty s komínem podle návrhu Františka Sedláčka.

Ve dvacátých letech byla výroba barev ukončena a přenesla se sem výroba pekařských strojů. Po roce 1948 zde sídlila První pražská továrna pekařských strojů.

Dnes zde sídlí výprodej textilu, tržnice a dílny.

Továrna na nábytek Čačala

V korytech 2

Továrna byla postavena v letech 1928 - 1929 pro výrobu nábytku uměleckým truhlářem Vladimírem Čačalou. Dnes zde probíhá dřevovýroba stále.

Helia, továrna na obuv

Vršovická 55

Továrna pro obuvnickou firmu Švagera a Heller byla navržena roku 1912 JIndřichem Pollertem a výstavbu provedla firma Hrůza a Rosenberg. Roku 1916 bylo podle projektu Miloše Černého přistaveno přízemní křídlo. Roku 1925 byla továrna zakoupena firmou Kanold, která vyráběla smetanové bombony. Roku 1950 objekt připadl elektrotechnické výrobě Tesla, která zde sídlí dodnes - Tesla Elektron tubes.

Waldes a spol. výroba kovového zboží

Vršovická 51

Vršovická továrna na kovové zboží, zipy a spínací knoflíky (patentky) Jindřicha Waldese a Hynka Puce byla vybudována v letech 1912 až 1917 podle projektu Ladislava Skřivánka. Nová šestipatrová dominantní budova byla postavena v letech1919 až 1921 podle projektu Jindřicha Pollerta. Výroba zde probíhá stále.