Pacoldova vápenka a dolomitový důl v Praze - Velké Chuchli
Pacoldova vápenka na netříděný vápenec byla v provozu od konce 19. století do 40. let 20. století. V současné době je stavba vedena jako technická památka.
 |
 |
 |
|
Dolomitový lom a důl byly založeny na začátku 20. století Pražskou železářskou společností, která zde dobývala krystalické vápence jako struskotvornou přísadu pro hutnění nučických a chrustenických železných rud v kladenské huti. Původní lomová těžba přešla ve 20. letech 20. století na hlubinnou, důl měl 6 těžebních pater. Jednotlivá patra byla propojena na povrchu svážnou, která byla obsluhována vzduchovým vrátkem, umístěným na nejvyšší etáži. Těžba v dole byla ukončena roku 1964. Následně bylo nejnižší patro dolu (na úrovni nákladní rampy u silnice) přepracováno pro sklad trhavin, používaných mimo jiné při výstavbě pražského metra. V současné době zde sídlí firma Explosive service a.s.
Po ukončení těžby byla v dole a na povrchu zanechána část technologických zařízení, které přežily opuštěné mnoho desítek let. Bohužel chuť sběračů šrotu byla natolik velká, že bylo nakonec v roce 2002 přikročeno k demontáži unikátního těžního vrátku, který byl po rekonstrukci umístěn ve skanzenu Solvayovy lomy, podobně jako místní vzdušníky. Před nepřizpůsobivými občany se ale nepodařilo zachránit vybavení kompresorovny, rozvodny a dílen, kde veškeré unikátní vybavení bylo zničeno a sešrotováno.
| stav lomu v roce 1949 | |||
 |
|||
| torzo těžního vrátku v roce 2002 | |||
 |
 |
||
| kompresorovna a dílny v roce 2003 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
| stav v roce 2006 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
| zničená kompresorovna | |||
 |
|||
| přístupové štoly na úrovni nákladní rampy | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| vzdušníky | |||
 |
 |
 |
|
| můstek hlavní svážné | |||
 |
 |
 |
|
| protizávaží hlavní svážné | |||
 |
 |
||
| důlní artefakty | |||
 |
 |
||
Použité materiály
